Ačkoliv jsou zkrácené úvazky zcela běžné v západních zemích, v České republice jejich počet významně narostl až v posledních dvou letech. Tuzemský pracovní trh tak vyslyšel volání zaměstnanců po větší flexibilitě pracovní doby. Může za to nastupující generace pracovníků, která již nechce trávit většinu života v zaměstnání a klade důraz na work-life balance (rovnováha mezi osobním životem a kariérou). Nárůst zkrácených úvazků však ocenili především ženy na mateřské dovolené, studenti vysokých škol a v poslední době i senioři.
Jak se k tomu staví zákon
Obecně lze konstatovat, že zkrácený úvazek se dá použít všude tam, kde se na tom zaměstnavatel se zaměstnancem dohodli. Kromě této dohody udává zaměstnavateli povinnost poskytnout zkrácený úvazek osobám v zaměstnaneckém poměru zákon, a to ve zvláštních případech. Podle § 241 zákoníku práce (odst. 2) jsou těmito případy:
těhotné ženy,
osoby pečující o dítě mladší 15 let,
osoby pečující o jinou osobu, která je na závislá na cizí pomoci (ve stupni závislosti II, III a IV).
Jedinou výjimkou, kdy může zaměstnavatel těmto osobám žádost o zkrácený úvazek odmítnut jsou vážné provozní důvody. Pracovní zákoník je blíž nespecifikuje, ale v praxi se jedná například o těžko nahraditelnou pozici nebo pozici s velmi úzkou specifikací. Nechce-li zaměstnavatel zkrácený úvazek poskytnout, musí vážné provozní důvody jednoznačně doložit. V opačném případě se vystavuje riziku pokuty ve výši až 300 000 korun.
Typy smluv na zkrácený úvazek
Zaměstnanci, kteří chtějí pracovat na zkrácený úvazek, mají dvě možnosti. Mohou uzavřít klasickou pracovní smlouvu nebo dohodu o provedení práce.
Klasická pracovní smlouva. Je pro zaměstnance nejvýhodnější. Uzavírá se stejně jako hlavní pracovní poměr (HPP). Ve smlouvě se pouze upraví pracovní doba a tomu odpovídající platové podmínky. Výhodou je, že zaměstnavatel platí za zaměstnance zdravotní a sociální pojištění a odvádí daně. Pracovníkovi tak odpadnou starosti se zákonnými odvody a nemusí nic řešit. Výjimku tvoří pouze situace, kdy zaměstnanec pobírá nižší plat než je zákonem stanovená minimální mzda. V takovém případě je zdravotní pojištění vždy odváděno z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy) a vzniklý rozdíl musí pracovník doplatit ze svého.
Dohoda o provedení práce (DPP). Mnoho firem preferuje při práci na zkrácený úvazek dohodu o provedení práce, ale ta je pro zaměstnance výhodná jen tehdy, když má zároveň i další příjem. Zaměstnanec sice může mít uzavřenou DPP současně u několika zaměstnavatelů, avšak u jedné společnosti nesmí překročit rozsah práce 300 hodin za kalendářní rok. Výše pojištění a daní se odvíjí od pracovníkova měsíčního výdělku a toho, zda podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani.
