Snaha odhadnout osobnost člověka je stará tisíce let a můžeme se s ní setkat již ve starověké astrologii. Ze starého Řecka známe osobnostní rozdělení lidí lékaře Galéna na flegmatiky, sangviniky, choleriky a melancholiky, které zůstává platné i v dnešní době. Postupem času toto rozdělení dále rozpracovali psychologové, kteří ke své práci začali používat testy osobnosti. Zatímco dříve se lidé mohli setkat s psychologickými testy většinou v ordinacích psychologů a psychiatrů, v současnosti jsou často součástí výběrových řízení. S jejich pomocí se snaží personalisté odhadnout, jak uchazeč o zaměstnání zapadne do kolektivu.
O testech osobnosti
Americký psycholog Gordon Allport se svým týmem spočítal všechna slova, která označující lidské vlastnosti nebo chování. Výsledek činil těžko uvěřitelných 18 tisíc slov. Z toho vyplývá, že existuje široká škála testů osobnosti, přičemž každý zkoumá něco jiného. Nevěřte dotazníkům umístěným na internetu, protože testy by měl provádět (a vyhodnocovat) zkušený psycholog. Také zlaté pravidlo říká, že byste neměli interpretovat test, pokud jste zároveň neviděli živého člověka. Zvláště při testech používaných při výběrových řízení mají uchazeči tendenci svůj obraz vylepšovat. Zde je nutné zmínit, že osobnostní psychologický test nezjišťuje pravdu, pouze výrazně zpřesňuje naše odhady.
Parametry testů osobnosti
Jak již bylo uvedeno, psychologických testů existuje celá řada, přesto mají všechny společné některé rysy. Mezi ty se řadí:
Reliabilita. Reliabilita neboli spolehlivost. Říká nám, do jaké míry jsou odpovědi testovaných osob konzistentní a stabilní v čase. Při vysoké reliabilitě vykazuje testovaná osoba stejné výsledky bez ohledu na vnější okolnosti a časový odstup.
Validita. Dalším důležitým parametrem testů osobnosti je validita (platnost). Zjednodušeně řečeno nám udává, zda test skutečně měří to, co slibuje. U psychologických testů platí pravidlo, že musí být vyzkoušeny na velkém vzorku lidí, aby se zajistila jejich spolehlivost a platnost.
Lži skóre
Zajímavým faktorem u testů osobnosti je tzv. lži skóre. Vychází z předpokladu, že většina lidí má tendenci svůj obraz vylepšovat. Lži skóre tedy určuje, do jaké míry se odpovědi testovaných osob liší od skutečnosti. Speciální otázky mají v dotaznících své přesně určené místo a testovaný by neměl poznat, k jakému účelu otázka slouží. Jedním z takových dotazů může být například otázka, zda jste někdy jeli městskou hromadnou dopravou na černo nebo zda jste přecházeli vozovku na červenou. Aby měl test skutečnou vypovídající hodnotu, musí být upraven pro českou populaci. Přeci jen má každý národ jinou mentalitu a kulturní rozdíly mohou testy osobnosti výrazně zkreslit. Například o Američanech je známo, že nikdy nepřiznají, že se jim vede špatně. Češi si naopak postěžují velmi rádi.
Nejznámější testy osobnosti
MMPI test. Minnesota Multiphasic Personality Inventory (MMPI) je psychologický test, jenž zkoumá strukturu osobnosti a psychopatologie. Jedná se o jeden z nejpoužívanějších testů v oblasti duševního zdraví. Velké oblibě se těší u náboru nových pracovníků zejména na rizikové, vysoce sofistikované a manažerské pozice. Setkat se s ním mohou policisté, piloti letadel nebo ředitelé velkých firem. MMPI test se dělí na tři typy (MMPI, MMPI-2 a MMPI-2-RF), přičemž nejběžnější je prvně jmenovaný. Skládá se z 500 různých výroků. Účastníci mají na zodpovězení otázek 1 - 1,5 hodiny a nesmí nechat nezodpovězeno více než 30 otázek, jinak je test neplatný.
Rorschachův test. Velice známý test vytvořil švýcarský psychiatr Hermann Rorschach před více než sto lety. Švýcar, který rád maloval, experimentoval se sadou inkoustových skvrn. Původně používal sadu několika set skvrn, po mnohaletém testování na pokusných osobách sadu zredukoval na deset karet. Test je založený na principu, kdy jsou testovanému předkládány karty se skvrnami (pět skvrn je černobílých, tři barevné a zbylé dvě červené na bílém pozadí) a účastník odpovídá, co mu jednotlivé skvrny připomínají. Vzhledem k tomu, že pro úspěšný průběh testu je třeba zajistit příjemnou atmosféru a klidné prostředí, začátek probíhá rozhovorem psychologa s testovaným.
Test TAT. Tematický apercepční test (TAT) se řadí mezi projektivní testy osobnosti a svým založením připomíná Rorschachův test. Místo karet se skvrnami se používá 32 obrázků, na nichž jsou vyzobrazeny nejednoznačné situace. Test je předkládán ve dvou sériích po deseti obrázcích, a to ve dvou sezeních (ve dvou či více následujících dnech). Účastník má za úkol vytvořit co možná nejdramatičtější příběh včetně popisu, jak se osoby na obrázcích cítí a co si myslí. Z tohoto důvodu je test často označován jako zkouška obrazotvornosti, případně vyprávění příběhů. Pro jedno sezení (tedy deset obrázků) je vyhrazeno 50 minut a vyprávěné příběhy by měly být ihned zaznamenávány (například nahrávkou nebo stenograficky).
Learyho test ICL. Tato metoda zjišťuje osm interpersonálních tendencí (dominance, zodpovědnost, kooperativnost, konformitu, submisivitu, agresivitu, afiliantnost a individuálnost). Účelem je zkoumat vzájemnou interpersonální percepci (vnímání). Test je určen pro osoby starší 15 let a může se aplikovat skupinově i individuálně. Obvykle trvá 20 minut a čas potřebný pro vyhodnocení a interpretaci činí 10 minut. Autorem metody je americký psycholog z Harvardovy univerzity Timothy Francis Leary.
