Ačkoliv nikdo neschvaluje ruskou invazi na Ukrajině, přišel tento válečný konflikt v situaci, kdy je v České republice rekordně nízká nezaměstnanost a jednotlivé firmy jen těžko hledají novou pracovní sílu. ČR zareagovala promptně a nabídla azyl mnoha Ukrajincům. Podle statistických dat jsme přijali až 300 000 válečných uprchlíků, přičemž někteří analytici se domnívají, že právě příchozivší utečenci pomůžou tuzemským společnostem alespoň částečně doplnit personální stavy. Tento předpoklad se do určité míry potvrdil, avšak je třeba brát na zřetel, že k nám přicházejí lidé z jiné kultury, a proto by měly firmy zaměstnancům z Ukrajiny vyjít vstříc a pomoci jim v rychlé adaptaci na novou zem a jiné podmínky.
Lex Ukrajina
Vstříc zahraničním uprchlíkům nevyšly pouze tuzemské firmy, ale celá Česká republika. Senát v březnu schválil tzv. Lex Ukrajina, díky kterému mají uprchlíci stejné postavení jako cizinci ze států mimo Evropskou unii s trvalým pobytem v ČR. Od konce března dostávají speciální víza za účelem dočasné ochrany, která jim umožňují pobývat na území ČR až po dobu jednoho roku. Držitelé těchto speciálních víz už nemusí disponovat pracovním povolením a nemusí přes úřad práce zařizovat povolení k zaměstnání. Tím se podmínky pro zaměstnance z Ukrajiny značně zjednodušily, protože vyřizování složité administrativy často zabralo i měsíce času. Na legislativní úrovni mají tedy stejné podmínky jako Češi, jedinou výjimku tvoří povinnost zaměstnavatele ohlásit jejich pracovní smlouvu na úřadu práce.
Jak mohou firmy vyjít vstříc zaměstnancům z Ukrajiny
Přílivová vlna uprchlíků je dost specifická, protože ji tvoří v drtivé většině ženy, často s malými dětmi. Dobrou zprávou je, že podle průzkumu uvedlo až 92 % Ukrajinek, že jsou ochotné přijmout jakoukoliv práci. Z průzkumu dále vyplynulo, že nejvíc zaměstnanců z Ukrajiny nalezneme na pozicích. Aby se Ukrajinci lépe adaptovali na nové podmínky, mohou tuzemské firmy podporovat následující věci:
Větší flexibilita. Jak již bylo řečeno, do České republiky proudí zejména ženy s malými dětmi. Proto potřebují časově flexibilní práci a hlavně možnost zvolit si čas a konec pracovní doby.
Delší dovolená. Podle zákoníku práce náleží zaměstnancům čtyři týdny dovolené, tedy celkem 20 dní. Nicméně většina ukrajinských žen by uvítala dovolenou delší, neboť se v rámci adaptace například učí český jazyk, což vyžaduje dostatek volného času.
Home office. Práce z domova je čím dál tím důležitější benefit. Pro zaměstnance z Ukrajiny je vhodný proto, že takto mohou lépe skloubit pracovní dobu s péčí o děti.
Zřízení firemní školky. Hlavně při zaměstnávání většího počtu Ukrajinek by společnosti měly zvážit zřízení firemní školky. Tento benefit poskytuje již řada tuzemských organizací a uprchlíkům by značně pomohl při výkonu zaměstnání.
Asistence při umístění dítěte do školy. Tento bod vychází z předpokladu, že integrovat se do společnosti nemusí jen dospělí, nýbrž i jejich děti. Ukrajinské děti například neovládají český jazyk, a tak jsou znevýhodněné a hůře se začleňují. Odborná asistence by jim v tomto ohledu značně pomohla.
Poskytnutí ubytování. Utečenci, kteří přicházejí do ČR, obvykle mají jen pár osobních věcí a při příchodu do nové země postrádají především práci a ubytování. Pakliže firma poskytne ubytovací prostory (například formou ubytovny), značně tím Ukrajincům zjednoduší adaptaci.
Zařízení jazykových kurzů. Ačkoliv patří ukrajinština mezi slovanské jazyky (stejně jako čeština), přece jen se v mnoha ohledech liší a pro uprchlíky není jednoduché se naši řeč naučit. Přitom právě neznalost češtiny tvoří hlavní bariéru, která brání zaměstnávání Ukrajinců v masovějším měřítku.
Zřízení bankovního účtu. Zaměstnavatelé také mohou pomoci se zřízením bankovního účtu. K tomuto kroku se odhodlaly i mnohé banky, jež nabízejí speciální služby konkrétně pro zaměstnance z Ukrajiny.
