Tento stav zažil nejeden z nás. Ve firmě jsou nastavené dlouhodobé složité procesy, a přesto se nedaří naplňovat obchodní cíle. Ze zaběhnutých procesů se stala denní rutina a manažeři nevidí potenciál pro další růst společnosti. Organizace stagnuje, a přitom je řešení velmi jednoduché. Jednou z nejčastějších příčin neúspěchu je provozní slepota, kdy se dosavadní postupy ukázaly jako překonané, jenže vedení podniku tuto skutečnost nevidí a stále hledá příčiny neúspěchu tam, kde nejsou. Pro tento scénář existuje výstižné české rčení: Pro stromy neviděl les. Nechcete-li se dostat do stejné situace a zajímá Vás, jak vzniká provozní slepota a jak s ní účinně bojovat, připravili jsme pro Vás následující článek.
Jak vzniká provozní slepota
Provozní slepota úzce souvisí s omezenou racionalitou (tedy schopností uvažovat zcela racionálně), kterou má každý člověk. Jsou to právě lidské emoce, jež omezují naše racionální myšlení a které nás odlišují od počítačů. Psychologové potvrzují, že prožívané emoce ovlivňují to, jak nahlížíme na svět. Může za to část našeho mozku zvaná amygdala (část limbického systému), která mimo jiné vyvolává fyziologické změny v případě ohrožení. Již z pravěkých dob máme evolučně zakódované tři reakce: útok, útěk a ustrnutí. Všechny tyto reakce spojuje strach o život, neboť pud sebezáchovy je jedním ze dvou základních pudů, který máme vrozený a který nám pomáhá přežít. A právě strach je nejvýznamnější příčinou provozní slepoty. V moderní společnosti už se samozřejmě nestrachujeme o holé přežití, ale máme obavy z neúspěchu, narušení sebepojetí, autority apod. Můžeme tedy konstatovat, že provozní slepota v podnikání pramení ze strachu ze selhání.
Jak odstranit provozní slepotu
Základním rysem provozní slepoty je fakt, že si ji sami účastníci neuvědomují. Jak už bylo naznačeno v úvodu, příznakem je často stagnace, kdy firma naplno nerozvíjí svůj potenciál a vedení nedokáže identifikovat příčinu. V těchto případech je jediným řešením pohled někoho zvenčí. Může se jednat o nového člena týmu nebo externího poradce. V praxi se nejčastěji využívají auditorské společnosti, které při své práci používají následující metody:
Dotazníky. Každý manažer by měl disponovat souborem schopností, jež jsou důležité pro řízení podniku. Auditoři pomocí dotazníků zjišťují, zda vedoucí pracovníci tyto dovednosti skutečně mají, a zda je správným způsobem používají.
Strukturované rozhovory. Dalším oblíbeným postupem jsou strukturované rozhovory. Aby měl výsledek skutečně vypovídající hodnotu, je zapotřebí pečlivě zvolit seznam vhodných otázek. Dotazy nejčastěji směřují na atmosféru uvnitř firmy a zkoumají například, jak účastníci postupují v případě problémů s jiným oddělením apod.
Pocítění. Jedná se o psychologickou metodu, při které se provádí skupinové sezení se 4 skupinami po 12 zaměstnancích. Klíčové je, aby vybraní pracovníci pocházeli z různých pracovních pozic, přičemž složení jednotlivých skupin je pevně stanovené.
Hlasování. V rámci hlasování se rozdají zúčastněným osobám strukturované dotazníky, kde jsou již předpřipravené odpovědi.
Tematické koláže. Jsou zaměřené na pocity účastníků. Z vědeckých výzkumů vyplývá, že průměrný člověk jedná ze 70 % na základě emocí a z 30 % na základě racionální úvahy. Proto je důležité získat informace o tom, jak se zaměstnanci v podniku cítí. K tomu slouží otázky typu “Jaké pocity ve vás vyvolává váš tým?” apod.
Tematické kreslení. Cílem tematického kreslení je graficky znázornit, jak dotyčný vnímá své postavení ve firmě a jak vnímá postavení ostatních kolegů. Například dostane za úkol nakreslit kolečko pro každého člena týmu včetně nadřízeného, přičemž velikost kolečka znázorňuje vliv jednotlivých pracovníků.
Fyzická reprezentace. Slouží podobně jako tematické kreslení k tomu, aby zaměstnanec vyjádřil svůj vztah k ostatním. Auditor například zadá úkol, při kterém si manažer rozestaví kolem sebe členy svého týmu. Vzdálenost jednotlivých pracovníků symbolizuje, jak blízko k nim nadřízený má.
Počítače usnadňují práci, která by bez nich neexistovala
Známé rčení z Murphyho zákonů vystihuje skutečnost, že moderní technologie provozní slepotu značně zhoršují. Navykli jsme si používat chytré telefony, počítače atd., aniž bychom přesné věděli, jaké procesy se za nimi skrývají. Ve chvíli, kdy tyto technologie selžou, máme tendenci upírat svou pozornost k nefungující technice a nevidíme svůj původní záměr, tzn. jsme provozně slepí.
Pro lepší ilustraci uvedeme krátký příklad z praxe: Potřebujete poslat kolegovi důležitý e-mail. Sednete k počítači a zjistíte, že Váš PC nefunguje. Začnete panikařit a hledat příčinu stávkujícího počítače. S tím si spojíte silné emoce a vytvoříte si pro tuto situaci i novou emoční sestavu. Z původního problému “potřebuji poslat e-mail” přesunete svoji pozornost k “mám rozbitý počítač”. V takové situaci jste již zcela ovlivněni novými emocemi a řadu dalších aspektů původního problému přehlížíte nebo je dokonce nevidíte.
