Většina podnikatelů se shoduje na tom, že v dynamicky se měnícím prostředí je velmi těžké odhadnout správný počet personálu. Za covidové krize musela řada zaměstnavatelů propouštět (zejména ve stravovacích službách a turistickém ruchu), v současné době nízké nezaměstnanosti zase mnoho firem urgentně řeší nedostatek pracovní síly. Proto se nelze divit, že značná část podnikatelů se spoléhá na agenturní zaměstnance, kterými vykrývá období dovolených, zvýšenou výrobní špičku, období zvýšené nemocnosti nebo tak jen řeší aktuální nedostatek pracovníků. Agenturní zaměstnávání se těší oblibě zejména kvůli své flexibilitě, snadnému ukončení pracovního poměru, úsporám na výběrové řízení nebo možnosti řetězit pracovní poměry na dobu určitou. Chcete-li se více dozvědět o tom, jaké klady a zápory s sebou nese zaměstnání přes personální agenturu, přečtěte si náš článek “V čem spočívají výhody a nedostatky agenturních zaměstnanců”.
Na začátek vymezení pojmů
Při agenturním zaměstnávání vstupují do hry tři subjekty - uživatel (objednavatel, obvykle firma, jež hledá pracovníky), personální agentura (zprostředkovatel, dodá uživateli za úplatu pracovní sílu) a agenturní zaměstnanec (vykonavatel práce, je zaměstnancem personální agentury, ale práci provádí pro uživatele). Dalším důležitým termínem je “smlouva o dočasném přidělení zaměstnance”, která se uzavírá mezi personální agenturou a uživatelem a upravuje vzájemné vztahy obou subjektů.
Pár vět o agenturních zaměstnancích
Nejčastějšími zaměstnanci pracovních agentur bývají dlouhodobě nezaměstnaní lidé, kteří doufají, že se jim skrze agenturní zaměstnávání podaří znovu nastartovat profesní život a zejména mladí absolventi bez praxe, pro které znamená tato forma práce získání důležitých profesních zkušeností. Z průzkumů dokonce vyplývá, že mezi agenturními zaměstnanci nalezneme 40 % lidí mladších 25 let a dokonce 65 % pracovníků, kteří ještě nepřesáhli třicítku. Není se co divit, protože podle zákona mají stejné podmínky jako kmenoví zaměstnanci a zaměstnavatel (agentura práce) za ně odvádí sociální a zdravotní pojištění. Navíc se jim tato doba započítává do důchodu. Z tohoto důvodu lze s pracovníky personální agentury uzavřít jen klasickou pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti. Nelze tedy podepsat dohodu o provedení práce. Taktéž neplatí ústní dohoda, smlouva musí být v každém případě provedena v písemné formě. Zajímá-li Vás tato oblast víc, doporučujeme přečíst náš článek “Jak pracují agenturní zaměstnanci”.
Úkony nutné při nástupu do zaměstnání
Vstupní pracovnělékařská prohlídka
Jejím účelem je zajistit, aby zaměstnanec nevykonával práci, jejíž náročnost neodpovídá jeho zdravotní způsobilosti. Tuto povinnost ukládá zaměstnavateli (v tomto případě tedy personální agentuře) § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. V tomto bodě je postavení agentur práce specifické tím, že agenturní zaměstnanci nepracují pro zaměstnavatele, ale pro třetí stranu. Je tedy důležité, aby uživatel s agenturou aktivně spolupracoval a poskytl jí všechny důležité informace, jež se váží k pracovní pozici (zejména s ohledem na rizikové faktory, jejichž míra je vyjádřená kategorií práce). Protože uživatel zná budoucí pracoviště nejlépe, je možné, aby zajistil vstupní prohlídku on. Záleží však na dohodě s agenturou, neboť ho k tomu žádné zákonné povinnosti nenutí.
Mohou však existovat výjimky. V případě, že má agenturní zaměstnanec podepsanou dohodu o pracovní činnosti, není vstupní lékařská prohlídka vždy povinná. Návštěva lékaře je nutná pouze u rizikových povoláních, kdy to vyžaduje jiný právní předpis či vyhláška o pracovnělékařských službách v části II. přílohy č. 2 – rizika ohrožení zdraví.
Samotnou prohlídku musí zaměstnanci absolvovat před výkonem práce (tedy před tím, než začnou pro uživatele reálně pracovat), avšak nikoliv před podpisem pracovní smlouvy.
Školení BOZP
Seznámit zaměstnance s bezpečností a ochranou zdraví při práci (BOZP) patří mezi další povinnosti, jež ukládá zaměstnavateli zákon při nástupu nového kolegy na pracoviště (zákon 262/2006 Sb., zákoníku práce). U agenturního zaměstnávání je míč na straně uživatele, neboť on zná nejlépe pracovní podmínky a rizika spojená s konkrétní pozicí. Zároveň však zákoník nezbavuje této odpovědnosti ani agenturu. Proto doporučujeme při najímání agenturních zaměstnanců sjednat ve smlouvě o dočasném přidělení, kdo se tohoto úkolu zhostí a pracovníka v BOZP řádně proškolí. Nezapomeňte, že dobře sepsaná smlouva, kde jsou co nejpřesněji definována práva a povinnosti uživatele i agentury, ušetří oběma stranám případné nepříjemnosti.
