Česká vláda schválila prodloužení dočasné ochrany pro uprchlíky o jeden rok

Když koncem února 2022 vtrhla vojska Ruské federace na Ukrajinu, z pohledu Putinova režimu to vypadalo na krátkou válku, která již dopředu znala svého vítěze. Nyní, po více než půldruhém roce, ozbrojený konflikt stále trvá a nic nenasvědčuje tomu, že by v brzké době skončil. Zatímco se obě znesvářené strany snaží dosáhnout vítězství vojenskou silou, ostatní evropské státy v rámci pomoci přijaly na své území uprchlíky z napadené země. V tomto směru zaujímá Česká republika prvenství, neboť poskytla azyl nejpočetnější skupině utečenců v přepočtu na obyvatele a pro snadnější zaměstnávání Ukrajinců několikrát měnila legislativu. Hlavní změnou na tomto poli je tzv. lex Ukrajina, který upravuje právní status uprchlíků včetně přístupu ke zdravotní péči, přístupu na pracovní trh nebo udělování dočasné ochrany. A právě posledně zmiňovaný bod se nedávno řešil na půdě Strakovy akademie, protože zákonná lhůta pro válečné uprchlíky letos uplynula a bez udělené dočasné ochrany by se pro podnikatele zaměstnávání Ukrajinců opět značně zkomplikovalo nehledě na to, že samotná válka stále pokračuje.

---

Prodloužení dočasné ochrany uprchlíků z Ukrajiny

Česká republika dosud poskytla dočasnou ochranu více než 450 tisícům cizinců. Podle ministra vnitra Víta Rakušana však zatím současná situace na Ukrajině neodpovídá stavu, kdy by byl návrat uprchlíků zpět bezpečný. Podobný názor zastává i Rada Evropské unie, která počítá s prodloužením dočasné ochrany do 31. března 2025, ačkoliv rozhodnutí o konkrétním datu ještě nepadlo (počítá se s tím, že by k rozhodnutí mělo dojít koncem října tohoto roku). Toto prodloužení má přitom zásadní vliv na jednodušší zaměstnávání Ukrajinců, kteří tvoří částečnou náplast na tuzemský vyčerpaný trh práce (viz náš článek “Pracovníci z Ukrajiny na českém trhu práce v době války”).

V této souvislosti vydala Česká republika důvodovou zprávu, v níž se uvádí, že nemůže čekat na oficiální rozhodnutí EU, a proto přijala legislativní úpravu, jež je navázaná na rozhodnutí Rady Evropské unie. Touto úpravou tak splní povinnosti ze strany Evropské unie a zároveň zajistí cizincům prodloužení dočasné ochrany.

Ačkoliv tato snaha přichází v době, kdy se část uprchlíků vrací domů a ukrajinští muži často rukují do armády (viz článek “Jak postupovat při zaměstnávání Ukrajinců, kteří obdrželi povolávací rozkaz?”), stále u nás zůstává vysoké procento válečných utečenců, kvůli němuž plánuje ministerstvo vnitra realizovat proces prodloužení dočasné ochrany ve dvou etapách.

Jaký postup ministerstvo určilo?

Postup pro prodloužení dočasné ochrany zůstává téměř nezměněný. Cizinci mohou požádat o prodloužení prostřednictvím elektronického registračního systému, přičemž nejzazší termín registrace by měl být stanoven na 15. března 2024. V rámci registrace pak ministerstvo nechává na cizincích, aby si zvolili konkrétní datum k osobní návštěvě Ministerstva vnitra (nejpozději však do 30. září 2024), která je nezbytná pro označení vízového štítku, díky němuž bude možné prodloužení prokázat.

Novinkou je pak dotazník, jenž musí všichni cizinci vyplnit. Přestože naše republika přijala nejpočetnější skupinu uprchlíků v přepočtu na obyvatele, dosud o nich nesbírala podrobnější údaje, což zaměstnávání Ukrajinců značně komplikovalo, neboť chybějící informace o jejich vzdělání, ubytování či složení domácností nedovolovaly Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) dostatečně cílit svou pomoc včetně hledání adekvátního zaměstnání.

Profitovat z toho mohou i autodopravci

Prodloužení dočasné ochrany by vytrhlo trn z paty mnoha zaměstnavatelům, přičemž jedním z nejpostiženějších oborů je autodoprava (viz náš článek “Nejčastěji obsazované obory formou temporary helpu v ČR”). Právě zoufalý nedostatek řidičů by pomohlo vyřešit častější zaměstnávání Ukrajinců, protože k řízení nákladního vozu či autobusu není potřeba fyzická síla (na rozdíl od stavebních dělníků apod.), a tato místa by tak mohly obsadit i ukrajinské ženy, kterých je mezi uprchlíky většina.

V návaznosti na hrozící kolaps v autodopravě zaslalo Společenství autodopravců Čech a Moravy (SAČM) již v červnu otevřený dopis Ministerstvu dopravy a Ministerstvu vnitra, kde poukazuje na hrozící nebezpečí a žádá nápravu. Předseda SAČM Bedřich Danda v dopise uvedl, že České republice chybí v současnosti přes 25 000 profesionálních řidičů a celá situace je z dlouhodobého hlediska neudržitelná. Proto je potřeba nastavit podmínky tak, aby se zaměstnávání Ukrajinců a dalších cizinců nezadrhlo na administrativních překážkách a udržel se status quo. Jako potenciální řešení pak vidí možnost, aby mohli řidiči ze zahraničí žádat v ČR o zaměstnaneckou kartu. K SAČM se přidalo i Sdružení ČESMAD Bohemia, které ve své tiskové zprávě uvádí, že vyřízení pracovního povolení v ČR někdy trvá i více než půl roku, zatímco v Polsku takový proces, zejména v případě zaměstnávání Ukrajinců, zabere dva týdny.