Ekonomická krize se podepisuje nejvíce na absolventech

Ekonomická krize, jejíž nastupující druhé vlně právě čelíme, s sebou přináší také změny na pracovním trhu. Ačkoliv Česká republika dosud neměla s nezaměstnaností mladých lidí větší problémy, nyní se ukazuje, že ekonomická krize si teď vybírá daň nejvíce na nich.

Česká republika až do doby ekonomické krize netrpěla vysokou mírou nezaměstnanosti mladých lidí, naopak riziko ztráty zaměstnání hrozilo spíše osobám starší generace. V mezinárodním srovnání byla Česká republika v roce 2009 na třetím místě mezi zeměmi EU v rychlosti nástupu do zaměstnání po ukončení studia.

Po nástupu ekonomické krize se však situace změnila a podepsala se v tomto ohledu nejvíce právě na absolventech. Trh práce stagnuje a přestal vytvářet nová pracovní místa pro nové uchazeče. Ze statistických šetření vyplývá, že se zvyšuje míra nezaměstnanosti absolventů i rok po ukončení studia. Tato situace se ještě prohlubuje v krajích s obecně vysokou mírou nezaměstnanosti.

Zcela jednoznačně se však také ukazuje, že míra nezaměstnanosti je závislá na nejvýše dosaženém vzdělání. Čím vyšší je úroveň vzdělání, tím menší je míra nezaměstnanosti. Nejsnadněji naleznou práci lidé s vysokoškolským vzděláním, kteří ale často nastupují na středoškolské pozice. Kritická je naopak situace u osob se základním vzděláním.

V rámci srovnání zemí Evropské unie se ukazuje, že vliv vysokoškolského vzdělání je významný především v zemích východní a střední Evropy. Stupeň dosaženého vzdělání se v těchto zemích stal zásadním předpokladem pro získání zaměstnání bezprostředně po ukončení studia.

Zdroj: GOOD WORKER s.r.o.

Zpět na seznam článků