Když se řekne prokrastinace aneb jak překonat lenost

Dříve se tomu říkalo lenost nebo liknavost – nechuť do nepříjemných povinností nebo úkolů. Dnes ideologové osobního rozvoje používají hyperkorektní módní výraz prokrastinace, který podle Wikipedie označuje chorobnou tendenci odsouvat povinnosti na pozdější dobu. Pojďme společně poodhalit podstatu prokrastinace a dozvědět se pár rad, jak neodkládat na zítra to, co bychom měli udělat dnes.

Řekněme si to na rovinu, děláme to občas všichni. Někdo víc, někdo míň, záleží také na aktuální situaci a psychickém rozpoložení. Navíc si to dost dobře uvědomujeme a až dvacet procent lidí se považuje za chronické „prokrastinátory“. Takoví lidé zásadně neplatí včas účty, vždycky jim před nosem vyprodají lístky nebo ujede autobus, daňové přiznání posílají v létě a vánoční dárky nakupují až na Štědrý den.

Jé důležité si uvědomit, že prokrastinace není problém time managementu nebo plánování. Poradit chronickému „prokrastináto­rovi“, aby si koupil diář, je asi jako říci depresivnímu člověku, aby se trochu rozveselil. S touto otravnou vlastností se nerodíte, ale naučíte se jí v průběhu dospívání. Velký vliv na vás budou v tomto ohledu mít překvapivě rodiče s velmi autoritativním stylem výchovy. Podle amerického psychologa Josepha Ferrariho z univerzity v Chicagu, jde totiž u prokrastinace především o problém sebe-regulace. Otec nebo matka, kteří jen přikazují a kontrolují totiž zabrání dítěti v tom, aby si tuto schopnost vytvořilo a aby zvnitřnilo vlastní pohnutky a naučilo se jimi řídit. Místo toho se někdy prokrastinace stane naopak určitou formou odporu proti autoritě.

Člověk, který podléhá prokrastinaci, také často lže sám sobě. Uslyšíme jej například říkat: „Nejlépe pracuji pod tlakem“ nebo „Pod tlakem jsem kreativnější“. To je ovšem pouze zdání, protože ve skutečnosti by odvedli podobné výsledky i normálně, a tak vlastně jenom mrhají svými schopnostmi.

Podle psychologa Ferrariho můžeme v tomto kontextu rozlišit tři základní typy lidí a důvodů, proč prokrastinují.

1/ lidé, kteří hledají nebo potřebují velké vzrušení – ti čekají na poslední chvíli, protože euforie spojená se stresem jim dělá dobře

2/ lidé, kteří se snaží vyhnout neúspěchu nebo mají dokonce strach z úspěchu, ale každopádně je pro ně velmi důležité, co si o nich druzí myslí – ti se snaží nalhat si, že případný neúspěch byl způsoben nedostatkem úsilí a ne schopností

3/ lidé, kteří mají problémy s rozhodováním – snaží se vyhnout rozhodnutí, a tím se zbavit zodpovědnosti za jeho důsledky.

Prokrastinace může náš život velmi negativně ovlivňovat. Stojí nás zdraví, úspěch, plýtváme zbytečně svými schopnostmi a časem svým i druhých. U většiny lidí ale jde spíše o zlozvyk, který je možné vůlí překonat. Na začátku je ovšem třeba si upřímně přiznat, že máme sklon k lenošení, a následně s tím začít něco dělat.

Zdroj: GOOD WORKER s. r. o.

Zpět na seznam článků